11. kapitola

19. června 2017 v 7:57 | Terka |  Vampýrská akademii- Rose a Dimitrij na vždycky
,,Liss já už asi půjdu spát, nevadí to?" ,,Jasně že ne. Nechceš přespat u mě?" Lissa se o mě také bála, ale nemá proč. Jsem v pořádku. ,,Dobrý Liss, určitě se chceš vyspat. Půjdu k sobě a kdyby se něco stalo, zavolám ti. Neboj." ,,Dobře tak dobrou noc." ,,Dobrou Liss."

Odešla jsem do svého pokoje a ulehla do postele. Usnula jsem a najednou jsem se vzbudila ve snu vyvolaným Éterem. Myslela jsem si že to bude Adrian, ale mýlila jsem se. Byla jsem na nějaký zahradě a vedle mě stála nějaká malá holčička a držela mě za ruku. ,,Maminko, je to tady tak krásný." Proč mě ta holčička oslovila Maminko. To ne. To je moje, teda naše dcerka. "Gio?" ,,Ano, maminko?" ,,Proč jsi mě sem zavolala ?" Neodpověděla a začala pomalu mizet. Probudila jsem se. Sedla jsem si na postel a přemýšlela o tom co se ted stalo. Zvedla jsem se a došla si pro vodu. Ráno jsem se sešla s Lissou u mě v pokoji. ,.Liss je možný, že mě Gia navštívila ve snu?" ,,No jelikož ovládá Éter tak to je možný. To je super, že tě navštívila." ,,No jo, ale bylo to divné, vidět ji." Už to zase přicházelo. Bolest hlavy a zvedání žaludku. "Liss je to tady zas." Lissa se mi chtela zeptat co je tu zase, ale nedala jsem jí šanci. Když jsem to dořekla, vyletěla jsem na záchod. Lissa doběhla za mnou. ,,Dobrý Rose to bude v pohodě, použiji to co jsem použila minule. Bude to dobrý." ,,Snad Jo, bojím se Liss. Nechci zase každý den zvracet. Vím že to k těhotenství patří, ale je to hrůza." ,,Ty Rose máš zvláštní těhotenství, proto zvracíš tolik."
S Lissou jsem se rozloučila s šla si odpočinout. Nebylo mi zrovna nejlépe. Zapla jsem si telku a koukala na filmy. V půlce filmu, někdo zazvoní. ,,Adriane!!" ,,Taky tě rád vidím, Rose. Můžu dál?" ,,Jo pojď. Co tu děláš?" "To ani nemůžu navštívit svoji kamarádku?" ,,No ty nikdy nic neděláš bez postraního úmyslu. Tak to vyklop." ,,Dobře, má to 2 důvody, někdo mě poslal a ikdyby mě neposlal tak bych přijel." ,, Ještě vyklop kdo tě poslal. Prosím Adriane. Nemám náladu tě tady vyslíchat." "Dimitrij. Má o tebe strach a já taky." ,,Takže předpokládám, že víš o tom novém přírůstku." ,,Jo Dimitrij mi to řekl a poznal jsem to i na tvé auře. Těším se na ni, bude to fakt zajímavé ji pozorovat až bude růst."

,,A jak dlouho se tady zdržíš ?" Nepotřebuji hlídače, řekla jsem si v hlavě. ,,Dneska a zítra. Pak zase jedu za Sydney. A dost řečí o mně, povidej o sobě." ,,Co chceš vědět ? Že mi je skoro pořád blbě? Že čekám dítě, počkat to už přece víš. Že mě odvolali na rok od strážců?" Už jsem na něj začala řvát. ,,Promiň, vím že to máš těžké. Nechtěl jsem tě vytočit." ,,Ne ne, promiň to já, nechtěla jsem na tebe řvát. Nějak mi to těhotenství, leze krkem. Fakt promiň." ,,Nevadí vím že to musí být těžké." S Adrianem to pak všechno už bylo dobrý.
Po obědě se k nám přidala Liss. Koukali jsme různě na filmy, probírali minulost a kecali. Naštěstí mi dneska bylo dobře, žádné zvracení. ,,Nechtěli by jste se jít projít ? Už mě nebaví být zavřená doma." ,,Rose to neni dobrý nápad, měla by jsi ležet." ,,Liss prosím i Adrian by určitě šel, že?" ,,Jo holky já rád vypadnu ven." ,,Tak dobře jdeme, ale žádné kraviny."

Šli jsme na zahradu, procházeli jsme se. A najednou mě napadlo, kam zajít. ,,Pojďte za mnou." Řekla jsem Lisse a Adrianovi. ,,Kam to jdeme, Rose?" Zeptal se mě Adrian. "Nech se překvapit. Je to moje tajné místo." Došli jsme na zahradu, která je mím tajným místem. ,,Jsme tu." Řekla jsem radostně a všichni jsme se posadili na lavičku. ,,Rose není tuto místo kde ses........ " ,,Liss, pšššš. Nemusíš říkat všechno." ,,Dámy co mi tady uniká?" Zasmál se Adrian. ,,Ale nic. To by tě nezajímalo." ,,Mně zajímá všechno. Dámy." ,,No ale stejně ti to neřeknu. Máš smůlu." ,,Rose se tady vyspala s Dimitrijem." Vyhrkla Liss. "Lissoo!" ,,Tak o to tady jde. Rose to je v pohodě. Asi ten váš zázrak musel někde vzniknout. Chápu. " Adrian se začal smát. ,,Dobře tak už dost. Vůbec vám nemusím vyprávět o mém ...." ,,Klid Rose, my už tě necháme být." ,,To bych byla ráda. Můžeme už jít, začíná mi být zase blbě." ,,Dobře jdeme." Začali jsme se zvedat z lavičky, ale při tom se mi začala točit hlava. Někdo na mě volal, ale já to nevnímala. Vnímala jsem jenom to, že začínám padat. Tak jsem si automaticky zakryla břicho. Nechci aby se naší Gie něco stalo.


Snad se vám příběh líbí. Vím že to není zas tak úžasný, ale baví mě to psát. Dělám to pro zábavu. Názory pište do kom. <3

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jackie Jackie | 19. června 2017 v 8:16 | Reagovat

Úžasná kapitola :) Teším sa na pokračovanie :D

2 Dominátor Dominátor | Web | 19. června 2017 v 8:23 | Reagovat

http://lagablog.blog.cz/1706/muj-prvni-den-s-janou-kucharovou

3 vampireacademytess vampireacademytess | Web | 19. června 2017 v 19:50 | Reagovat

[1]: Děkuji moc <3 <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama